Večer, který má srdce, hloubku a smysl. Koncert Pocta Václavu Havlovi nebude jen kulturní událostí. Bude to živá vzpomínka na člověka, který věřil v sílu pravdy, odvahy a lidskosti.
V roce, kdy by Václav Havel oslavil své nedožité 90. narozeniny, a zároveň 15 let od jeho odchodu, se na jednom místě setkají hudba, slovo, emoce a vzpomínky – vše propojené do jedinečného večera, který oslaví to nejlepší z české kultury i společnosti.
Večer, který nebude jen koncertem, ale živou oslavou svobody, lidskosti a odvahy zůstat sám sebou.
Koncert Pocta Václavu Havlovi se uskuteční v neděli 7. června 2026 v Malšovické aréně v Hradci Králové, u příležitosti 15. výročí úmrtí a nedožitých 90. narozenin Václava Havla.
Vzniká pod osobní záštitou Dagmar Havlové, ve spolupráci s Nadací VIZE 97 a městem Hradec Králové.
Půjde o mimořádný večer, který propojí hudbu, slovo, obraz i vzpomínku – setkání generací umělců, přátel a osobností, kteří Václava Havla znali, obdivovali nebo jím byli inspirováni.
Na jednom pódiu zazní hlasy napříč žánry i generacemi – spojené myšlenkou, že svoboda, pravda a odpovědnost nejsou fráze minulosti, ale výzvy přítomnosti.
Hudba se bude prolínat s autentickými záběry, myšlenkami a slovy Václava Havla, s vizuální projekcí i světelnou scénou, která promění arénu v prostor světla, naděje a vzpomínky.
Každý tón, každé slovo i každý obraz má připomenout, že i v nejisté době má smysl věřit v dobro, odvahu a lidskost.
Pocta Václavu Havlovi je večerem, který má lidi dojmout, povzbudit i propojit.
Je to návrat k hodnotám, na kterých stojí svobodná společnost – a poděkování člověku, který nám je připomínal nejen svými slovy, ale i svým životem.
Spisovatel, dramatik, myslitel, prezident – a především člověk, který věřil v sílu pravdy a dobra.
Václav Havel byl jednou z nejvýraznějších osobností moderních českých dějin. Byl dramatikem, esejistou, disidentem, filozofem a později i státníkem, který se stal symbolem svobody, odvahy a lidskosti. Už v 60. letech se proslavil svými divadelními hrami, které odhalovaly absurditu moci a byrokracie. Po nástupu normalizace byl zakázaným autorem, jehož hlas však neumlčelo ani vězení, ani represe.
Patřil k zakladatelům a mluvčím Charty 77, která se stala jedním z nejdůležitějších symbolů občanské statečnosti v komunistickém Československu.
Po sametové revoluci v roce 1989 se stal posledním prezidentem Československa a později prvním prezidentem České republiky. Do politiky vstoupil ne jako mocenský hráč, ale jako člověk, který chtěl vrátit do veřejného života morálku, odpovědnost a úctu k pravdě.
Havel byl respektován po celém světě – nejen jako státník, ale jako morální autorita a obhájce lidských práv.
Jeho víra v nenásilí, pravdu a otevřený dialog dodnes inspiruje generace lidí, kteří věří, že i v politice a veřejném životě má místo svědomí, empatie a naděje.
Jeho život i odkaz nám připomínají, že „pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“ není jen heslo – ale výzva, kterou je třeba žít každý den.